Koupí bytu, domu, pozemku nebo jiných nemovitých věcí vzniká kupujícímu povinnost přiznat a zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí.  Povinnost je třeba splnit do konce 3.měsíce po převodu.

Daň z nabytí nemovitých věcí je ve výši 4 % ze základu daně, kterým je sjednaná cena nebo srovnávací daňová hodnota (vždy ta vyšší) snížená o uznatelný výdaj. Srovnávací daňová hodnota je odvozena ze směrné hodnoty nebo ze zjištěné ceny.

Pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí má poplatník možnost vybrat si jako srovnávací daňovou hodnotu buď cenu zjištěnou – cena stanovená znalcem v posudku znalce zpracovaném pro účel přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí podle zákona o oceňování majetku, nebo tzv. směrnou hodnotu – provádí se pouze pro potřeby zjištění základu daně z nabytí nemovitých věcí u nejběžnějších druhů nemovitých věcí, které se nejčastěji obchodují a umožňuje poplatníkům ušetřit výdaje na zajištění této daňové povinnosti. Kupující nemusí objednávat znalecký posudek, ušetří tak za posudek minimálně 3 tisíce korun.

Finanční správa dosud zastávala názor, že poplatník jednou vybranou variantu již nemůže následně změnit např. podáním dodatečného přiznání. Městský soud v Praze však nyní vyjádřil názor, že poplatník může své rozhodnutí změnit, a to až do okamžiku vyměření daně.

Při nákupu nemovité věci je kupující povinen odvést daň z nabytí ve výši 4 % z kupní ceny nebo 75 % tzv. srovnávací daňové hodnoty podle toho, která částka je vyšší. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, zavedlo od 1. ledna 2014 pro poplatníky možnost volby srovnávací daňové hodnoty, a to buď cenu dle znaleckého ocenění, nebo pro vybrané nemovité věci (např. rodinné domy a byty, garáže nebo stavby pro rodinnou rekreaci) tzv. směrnou hodnotu.

V případě volby znaleckého ocenění je postup v zásadě jednoduchý. Poplatník provede porovnání kupní ceny a 75 % ceny dle znaleckého ocenění, z vyšší částky vypočítá daň a tu v zákonném termínu finančnímu úřadu uhradí.

V případě volby směrné hodnoty je postup jiný. Směrná hodnota je totiž forma „tržní“ ceny, kterou stanovuje správce daně sám na základě cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nemovitá věc nachází, a ve srovnatelném časovém období s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stav, stáří, vybavení a stavebně technické parametry. V daňovém přiznání je tak uvedena pouze záloha na daň vypočítaná ve výši 4 % z kupní ceny nemovitosti.

Správce daně následně provede porovnání mezi kupní cenou a 75 % směrné hodnoty, kterou si vypočítá na základě informací poskytnutých poplatníkem v daňovém přiznání. V případě, kdy je kupní cena vyšší, vyměří daň z nabytí nemovitých věcí ve stejné výši, jako je záloha vypočtená poplatníkem. V případě, kdy je vyšší směrná hodnota, doměří poplatníkovi daň platebním výměrem s náhradní splatností 30 dní.

Poplatník má možnost si směrnou hodnotu před podáním přiznání orientačně vypočítat na webových stránkách finanční správy – http://smernahodnota.financnisprava.cz/. Žádost poplatníka o určení srovnávací daňové hodnoty na cenu zjištěnou lze tedy akceptovat pouze do doby, než bude daň vyměřena.

V případě volby směrné hodnoty vyměřovací řízení obvykle trvá delší dobu, neboť správce daně potřebuje ověřit informace poskytnuté poplatníkem pro účely výpočtu směrné hodnoty. Délka vyměřovacího řízení není zákonem ani jiným předpisem přesně stanovena, takže vždy záleží na konkrétním správci daně, typu nemovitosti a množství informací nutných k ověření. A právě v tomto časovém úseku má poplatník poslední možnost změnit své původní rozhodnutí.

Nenechávejte řešení této daně na poslední chvíli. Ideální je hned po zápisu a obdržení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí si nechat případ posoudit a připravit si potřebné dokumenty.

Zdroj: dreport.cz/