Novela zákona o DPH přinesla nový důvod pro provedení opravy odpočtu daně z přidané hodnoty. Jedná se o případ, kdy musíme opravit odpočet, respektive snížit odpočet daně u závazku, který nebyl dlužníkem uhrazen do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplynula lhůta splatnosti.

Jestliže nárok na odpočet vznikl před 1.1.2025 a i kdyby byl odpočet uplatněn až v roce 2025, oprava dle §74b se neprovádí.

Plátce (dlužník), který provede z důvodu neuhrazení svého závazku opravu odpočtu DPH, může odpočet opětovně uplatnit, a to nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém dojde k uspokojení pohledávky věřitele.

Zákon o DPH, §74b odst. 3 říká:

„Není-li pohledávka ze zdanitelného plnění zcela uspokojena do posledního dne šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se stala splatnou, je dlužník, který je plátcem, povinen uplatněný odpočet daně snížit ve výši vypočtené z neposkytnuté úplaty, a to za zdaňovací období, do kterého náleží tento poslední den. U plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, povinnost snížit uplatněný odpočet daně nevzniká, pokud dojde k úplnému uspokojení pohledávky nejpozději poslední den zdaňovacího období, v němž uplynula lhůta 6 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.“

Z důvodu této novinky bychom se také mohli zabývat pojmem splatnost pohledávky. Pohledávka je právo věřitele požadovat na dlužníkovi plnění, obvykle v peněžité formě, z určitého závazku. Jedná se o právní nárok a věřitel má právo jej vymáhat v případě, že dlužník neplní své závazky. Pokud si podnikatelé (smluvní strany) nestanoví jinou lhůtu , občanský zákoník říká, že splatnost pohledávky mezi podnikateli je 30 dní. Smluvní strany si mohou sjednat i delší splatnost faktur, avšak delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není pro věřitele zvláště nevýhodné. Splatnost 30 dní začíná běžet až ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy. Podporu najdeme v občanském zákoníku v § 1963.

Dále se můžeme setkat v některých oborech podnikání s pojmem pozastávka (tzv. zádržné). Jedná se zejména o stavebnictví, kdy zákazník zaplatí dodavateli částku částečně (bez zádržného). Zádržné se uhradí později podle smluvních podmínek (ve smlouvě o dílo). Obvyklá doba zádržného uplyne až po 5 letech od dokončení stavby. Objednatel tak drží část faktury neuhrazenou do skončení záruční doby a je jasné, že zhotovitel splnil své povinnosti stanovené smlouvou.

Zdroj:

Zákon č. 235/2004 Sb.

Zákon č. 89/2012 Sb.