Daňovou evidenci upravuje pouze zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v účetních předpisech přímo definována není. Daňovou evidencí se rozumíevidence pro účely stanovení základu daně z příjmů.

Tato evidence obsahuje údaje o:

  • příjmech a výdajích – v členění potřebném pro zjištění základu daně,
  • majetku a dluzích.

Účetní předpisy využijeme pro obsahové vymezení složek majetku. Naopak v zákoně o daních z příjmů je stanoveno, že výdaje spojené s pořízením majetku formou finančního leasingu, hrazené uživatelem, se zahrnou do pořizovací ceny majetku (ne tedy ihned do výdajů, jak je tomu v daňové evidenci běžné).

Fyzická osoba na počátku své podnikatelské činnosti většinou vede „pouze“ daňovou evidenci (případně využije tzv. výdajových paušálů – uplatní výdaje procentem z příjmů) a povinnost vést účetnictví se jí netýká. Nicméně existují situace, za kterých i fyzické osoby mají povinnost vést účetnictví.

Účetnictví: Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí.

Vedení účetnictví upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tento zákon stanoví např. rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Zákon o účetnictví se vztahuje na účetní jednotky.

Vést účetnictví musí tedy povinně (od zákonem stanoveného data) ten subjekt, který je v zákoně o účetnictví zahrnut mezi účetní jednotky.

 

Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci je v návaznosti na zvláštní právní předpisy (Pozn. č. 20: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.) postup pro účely zákona tento:

1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence

a) dluhy zvýší základ daně; b) pohledávky sníží základ daně.

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží. Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách (Pozn. č. 22a: Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.)základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší. Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

4. Obdobně se postupuje při přechodu z vedení účetnictví na evidenci příjmů a výdajů na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví, je v návaznosti na zvláštní právní předpisy je postup pro účely tohoto zákona tento:

1. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, zvýší o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

2. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, sníží o hodnotu přijatých záloh, hodnotu dluhů , které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

3. Obdobně se postupuje při přechodu z evidence příjmů a výdajů na vedení účetnictví na straně poplatníků s příjmy z nájmu podle § 9.

Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto postupu hodnotou dluhu hodnota bez daně z přidané hodnoty; byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty, hodnotou pohledávky se rozumí hodnota bez daně z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y)..

Zdroj: financnisprava.cz/