Zákon o DPH stanovuje termíny pro podání kontrolního hlášení (KH) pro
- právnickou osobu, která podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce
a - plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši podle § 101h odst. 1:
- 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
- 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
1 000 Kč je pokutován plátce, který dodá hlášení opožděně bez výzvy FÚ, avšak tato pokuta je 1x ročně automaticky promíjena za předpokladu, že v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání KH. O další prominutí lze žádat až za podmínek stanovených pokynem D-29.
Pokyn D-29 z 8. 8. 2016 umožňoval jednotlivým správcům daně, aby pokuty související s kontrolním hlášením promíjeli jen ze zdravotních důvodů nebo z důvodu živelné pohromy. Původní pokyn nepočítal s lidským či technickým faktorem, kdy se například mohlo stát, že plátce:
- kontrolní hlášení zapomněl odeslat,
- nestihl odeslat následné kontrolní hlášení, k jehož podání byl vyzván v době dovolené,
- nestihl odeslat kontrolní hlášení z důvodu poruchy internetu apod.
Novelizace pokynu D-29 z 2. 3. 2017 rozšířila okruh tzv. ospravedlnitelných důvodů.
Platí ovšem, že prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil(a) daňové nebo účetní i související právní předpisy.
Ustanovení § 101k odst. 3 ZDPH stanoví, že žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
Splní-li žádost daňového subjektu formální požadavek, správce daně přistupuje k posouzení žádosti o prominutí pokuty. Bude zkoumat, zda lze vůbec žádosti vyhovět. V této fázi správce daně nezkoumá, v jakém rozsahu lze prominout, nýbrž zda lze vůbec prominout.
Pokud správce daně dospěje k závěru, že je možné daňovému subjektu prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení, bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze pokutu prominout. Pro posouzení rozsahu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení existují 2 kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení (§ 101k odst. 2 ZDPH) a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 daňového řádu). Pokutu lze prominout do výše 100 %.
Ospravedlnitelný důvod se testuje samostatně u daňového subjektu a samostatně u jeho zástupce. Ospravedlnitelný důvod mající vazbu na zdravotní stav se testuje u fyzické osoby, která je daňovým subjektem nebo zástupcem.
Za živelnou pohromu se považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseizmické účinky zemětřesení.
Podá-li tedy daňový subjekt žádost o prominutí pokuty, není povinen hradit tuto pokutu do doby ukončení řízení o prominutí pokuty (řízení je ukončeno oznámením rozhodnutí, proti kterému již není možno podat odvolání). Rozhodnutí bude vydáno ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně.
Více informací viz odkaz na Dodatek k pokynu D-29:
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-29_ve_zneni_Dodatku_c_1.pdf