Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 7, odst. 1). Za vedení účetnictví je odpovědná účetní jednotka.
Časové rozlišení – jedná se o jednu ze základních účetních zásad. Stejně tak to platí i pro nakládání s cizími měnami; málokterý podnikatel se při své činnosti s cizími měnami nesetká. Tím se dostáváme ke kombinaci časového rozlišení v cizích měnách. Není to tedy žádná novinka, že hluboko v minulosti existovaly (a reálně stále existují) položky v cizích měnách, které je potřeba buď časově rozlišit prostřednictví účtů časového rozlišení (381 – Náklady příštích období, 382 – Komplexní náklady příštích období, 383 – Výdaje příštích období, 384 – Výnosy příštích období a 385 – Příjmy příštích období), nebo je třeba pracovat s dohadnými účty aktivními (účet 388) nebo pasivními (účet 389). I v případě časového rozlišení, nebo použití dohadného účtu si účetní operace drží svoji cizoměnovou podstatu.
Co je Národní účetní rada
Národní účetní rada (NUR) je nezávislá odborná instituce pro podporu odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členy jsou zástupci významných profesních organizací (Komory auditorů ČR, Komory daňových poradců ČR, Svazu účetních) a akademické půdy (VŠE).
Hlavním posláním je spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi při tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví, dále tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce českých účetních standardů a interpretací Národní účetní rady.
Interpretace Národní účetní rady
Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady na praktickou aplikaci českých účetních pravidel. Interpretace nejsou právně závazné. Jejich cílem je přispívat k formulaci optimálních a jednotných postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví. Zabývají se především otázkami, které nejsou českými účetními předpisy řešeny, nebo jsou řešeny nedostatečně, a oblastmi, které jsou v účetní praxi řešeny nejednotně.
Interpretace I-37 Časové rozlišování a cizí měna
Interpretace I-37 (dále jen „Interpretace“) byla vydána v květnu 2018 v reakci na otázku, zda by se zůstatky účtů časového rozlišení vyjádřených v cizí měně měly k datu účetní závěrky přepočítávat na českou měnu závěrkovým kurzem.
Interpretace vychází z premisy, že dle zákona o účetnictví se zůstatky pohledávek a závazků primárně vyjádřených v cizí měně přepočítávají k datu účetní závěrky na českou měnu kurzem ČNB k tomuto datu, čímž dochází k eliminaci případného kurzového rizika.
Výdaje příštích období a příjmy příštích období
Dle Interpretace je třeba zůstatky účtů Výdaje příštích období a Příjmy příštích období vyjádřené v cizí měně k datu účetní závěrky přepočítat kurzem ČNB platným k tomuto datu. Ve zdůvodnění závěrů Interpretace je k tomuto bodu uvedeno:
„Vzhledem k tomu, že zůstatek účtu Výdaje příštích období má charakter cizoměnového závazku (výdaj v cizí měně bude muset být uhrazen v příštích obdobích) a zůstatek účtu Příjmy příštích období má charakter cizoměnové pohledávky (příjem v cizí měně bude přijat v příštích obdobích), platí pro ně stejná pravidla jako pro ostatní cizoměnové závazky a pohledávky.“
Náklady příštích období a výnosy příštích období
Zůstatky účtů Náklady příštích období a Výnosy příštích období se k datu účetní závěrky nepřepočítávají, neboť peněžní toky již proběhly. Nemají tedy charakter cizoměnové pohledávky a cizoměnového závazku a není s nimi spojeno žádné kurzové riziko.
V Interpretaci jsou dále uvedeny dva ilustrativní příklady, které názorně ukazují účetní zachycení cizoměnových transakcí na účtech časového rozlišení.
Celý text Interpretace včetné příkladů naleznete na webových stránkách Národní účetní rady – http://nur.cz/i-37/
Zdroj: deport.cz/
Nur.cz/