HPP neboli hlavní pracovní poměr

Hlavní pracovní poměr obvykle vzniká podpisem pracovní smlouvy. Ta musí být vždy písemná a obsahovat tyto náležitosti:

  • druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,
  • místo, kde bude práci vykonávat (obec, závod, provozovna, dílna),
  • den nástupu.

V pracovní smlouvě lze nejpozději v den nástupu do práce sjednat zkušební dobu, která nesmí být delší než tři měsíce, respektive šest měsíců v případě vedoucích pracovníků. Výhodou a zároveň nevýhodou zkušební doby je to, že obě strany během ní mohou ukončit pracovní poměr ze dne na den.

Maximální rozsah práce je zákonem stanoven na 40 hodin týdně. Zaměstnavatelem nařízená práce přesčas je povolena v rozsahu osmi hodin týdně, nejvýše však 150 hodin za rok.

Klasický pracovní poměr na základě pracovní smlouvy zavazuje zaměstnavatele mimo jiné k odvádění sociálního a zdravotního pojištění, které z části platí sám zaměstnanec (6,5 % a 4,5 % z hrubé mzdy) a z části zaměstnavatel (25 % a 9 % z hrubé mzdy). Zaměstnavatel má tedy náklady na zaměstnance jeho hrubou mzdu plus ještě 34 % navíc z této hrubé mzdy.

Zaměstnavatel platí zaměstnancům dovolenou, na kterou má každý zaměstnanec nárok minimálně 20 dní ročně, platit svým zaměstnancům první tři týdny nemoci (kromě prvních třech dnů), dávat zaměstnancům mzdu i v případě, že pro ně nebyl schopný zajistit práci, a mnoho dalšího.

Konkurenční doložka

Dalším doplňkovým ujednáním pracovních smluv je konkurenční doložka. I ta musí mít vždy písemnou formu a obsahovat nejen závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu výkonu podobné práce u jiného zaměstnavatele, ale také závazek zaměstnavatele platit za to kompenzaci. Za každý měsíc plnění závazku náleží zaměstnanci minimálně polovina průměrného měsíčního výdělku.

Konkurenční doložky jsou u zaměstnavatelů oblíbené, ale většina z nich je neplatná, protože neobsahuje kompenzaci. Zaměstnavatelé zřejmě doufají, že se zaměstnanec zalekne smluvní pokuty za porušení doložky nebo že ze strachu neodejde ke konkurenci. Nároky z neplatné konkurenční doložky však nejsou vymahatelné.

Pracovní smlouvu lze uzavřít na dobu určitou nebo neurčitou. Pokud je ve smlouvě doba určitá, nesmí přesáhnout tři roky. Zaměstnavatel ji může prodloužit nejvýše dvakrát.

Práce na dohodu

Pracovněprávní vztahy zaměstnanců se řídí zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Právní úpravu týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce – DPP a dohoda o pracovní činnosti – DPČ) nalezneme v ust. § 75 – 77 zákoníku práce. Jedná se o zvláštní typy pracovněprávního vztahu, na které se nevztahují vyjmenovaná ustanovení zákoníku práce a vyznačují se vyšší mírou flexibility a nižší mírou ochrany zaměstnance.

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Jako zaměstnanec nejste chráněni tolik jako pracovník v klasickém pracovněprávním vztahu.

Nemáte například nárok na příplatky za přesčasy, dovolenou, cestovní náhrady nebo odstupné. Obě dohody mohou být kdykoliv předčasně vypovězeny jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Při výpovědi je nutné dodržet patnáctidenní výpovědní lhůtu.

Velmi oblíbená je dohoda o provedení práce – DPP. Tato dohoda je, co se odvodů a dalších nákladů na zaměstnance týče, nejvýhodnější. DPP je uzavírána písemně a na určitou dobu nebo na provedení určitého úkolu. Zaměstnanec na jejím základě může u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Výhodou je, že nepřesáhne-li příjem 10 000 Kč za měsíc, odvede se pouze daň z příjmu.

V tomto ohledu může být dohoda o pracovní činnosti – DPČ méně výhodná. Dohoda se většinou uzavírá jako druhý pracovní poměr na částečný úvazek, nebo jako přivýdělek (brigáda) například u studentů nebo žen na mateřské dovolené. Může být sjednána na dobu určitou nebo neurčitou. Rozsah práce nesmí v průměru přesáhnout polovinu maximální týdenní pracovní doby, která je momentálně stanovena na 40 hodin. Průměr je vypočítáván z doby trvání dohody (u dohod na dobu neurčitou maximálně 52 týdnů, tedy rok). To znamená, že nesmíte po celou dobu trvání dohody o pracovní činnosti pracovat průměrně více než 20 hodin týdně (2,5 dne). V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. V případě dohody o pracovní činnosti se odvádí zdravotní a sociální pojistné již ve chvíli, kdy výdělek přesáhne 2500 Kč měsíčně. Výhodou naopak je, že DPČ lze uzavřít i na práci přesahující 300 hodin v roce.

Za práci náleží zaměstnanci přiměřené finanční ohodnocení. V případě pracovní smlouvy je to mzda (u státních zaměstnanců plat), pracujete-li na dohodu, je to odměna. Od roku 2018 činí minimální mzda 12 200 Kč a poměrně se použije také na dohody. U pracovní smlouvy navíc existuje zaručená mzda nebo plat. Oproti minimální mzdě se stanovuje jako nejnižší cena práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce.

Zdroj: podnikatel.cz/