Od roku 2014 byla zcela zrušena daň dědická u všech fyzických i právnických osob. Darování je v zákoně o daních z příjmů zakotveno v nově používaném slovním spojení bezúplatný příjem. Dá se říci, že se ze zákona o trojdani přesunula prakticky všechna osvobození pro fyzické osoby. Kdy se ale daň darovací platí? Platí se daň z dědictví? A proč je nutné si pohlídat splnění oznamovací povinnosti?

Z darů ani z dědictví se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Přesto je nutné si v některých případech plnit zákonné povinnosti. Veškeré významnější dary je potřeba mít ošetřeny smluvně. V případě dědictví je nutné počítat s tím, že se dědí nejenom aktiva, ale i veškeré pasiva, tedy dluhy zemřelého.

Otázkou zůstává, zda dříve používané osvobození od daně dědické i daně darovací bylo přesunuto i do zákona o daních z příjmů. Můžeme konstatovat, že z větší části ano.

U dědictví je příjem osvobozený bez výjimky, a to u fyzických osob podle § 4a, u právnických osob podle § 19b, odst. 1,  zákona o daních z příjmů

Z dědictví se daň z příjmu neplatí

Od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny bezúplatné příjmy z nabytí dědictví nebo odkazu. Ponechání majetku na dědické řízení na základě závěti je tedy z daňového hlediska výhodné v případě známých nebo kamarádů, kteří by z daru museli platit daň z příjmu fyzických osob, protože nesplňují podmínky pro daňové osvobození. V případě dědictví nemovitosti se neplatí ani daň z nabytí nemovitých věcí, neboť této dani podléhají pouze úplatné převody nemovitosti.

Dědictví a darování nemovitosti

Aby se z příjmu z prodeje nemovitosti, u které není splněna podmínka bydliště, neplatila daň z příjmu, tak musí mezi nabytím a prodejem takové nemovitosti uplynout pětiletá časová lhůta. V případě prodeje zděděné nemovitosti se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem. U darování nemovitosti se však časová lhůta nezkracuje.

Oznamovací povinnost

I dědici nebo obdarovaní, kteří jsou daňově osvobozeni, však mohou mít daňové starosti. Všichni lidé, kteří obdrží během roku daňově osvobozený příjem vyšší než 5 miliónů korun, totiž musí plnit svoji oznamovací povinnost u finančního úřadu. Při nesplnění této zákonné povinnosti je finančním úřadem předepsána pokuta, která může činit až 15 procent z částky neoznámeného příjmu, pokud daňový poplatník nesplní svoji zákonnou povinnost ani v náhradní lhůtě. Písemné oznámení o obdržení daňově osvobozeného příjmu nad limit lze napsat pouze několika větami, kde se uvedou okolnosti nabytí příjmu, výše příjmu a datum, kdy se příjem obdržel.
Právnické osoby tuto povinnost nemají – ty zpravidla případné dědictví uvádějí ve svém účetnictví jako výnos a následně jej v rámci úprav výsledku hospodaření vylučují ze základu daně (takže svým způsobem toto dědictví v přiznání také uvádějí, byť nemusí detailně, jako je to v oznámení u fyzických osob; ale musí následně každou takovou úpravu prokázat).

Zdroj: E15.cz/

Finance.cz/

Portal.pohoda.cz/