Odměna za práci nesmí být nižší než státem stanovená minimální mzda. Ve Sbírce zákonů bylo pod č. 273/2018 Sb. vyhlášeno zvýšení minimální mzdy, která se od 1. ledna 2019 zvýší na 13 350 Kč, tedy o 1 150 Kč oproti současnému stavu. Jde o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991. Příslušné nařízení vlády však neupravuje pouze minimální mzdu, ale i zaručenou mzdu ve smyslu [...]
Daňovou evidenci upravuje pouze zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v účetních předpisech přímo definována není. Daňovou evidencí se rozumíevidence pro účely stanovení základu daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o: příjmech a výdajích – v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a dluzích. Účetní předpisy využijeme pro obsahové vymezení složek majetku. Naopak v zákoně o daních z příjmů je [...]
Nezadržitelně se blíží konec roku a většina právnických osob se chystá na zpracování účetní závěrky a zajištění všech potřebných činností k bezproblémovému podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za uplynulé účetní období. Zdaňovacím obdobím daně z příjmů právnických osob je: kalendářní rok, hospodářský rok, období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu [...]
Účetní jednotky, u kterých je účetní období shodné s kalendářním rokem, už pomalu začínají plánovat roční účetní závěrku. Její příprava znamená zejména naplánování inventarizace majetku a závazků, uzávěrkové operace, jako je kalkulace odložené či splatné daně z příjmů nebo rezervy na tuto daň, zaúčtování dohadných položek a časového rozlišení, kontrola zařazení účetní jednotky v [...]
Daňová správa představuje složitý komplex interakcí a právních vztahů mezi správcem daně a dalšími zúčastněnými subjekty. K nim patříte především Vy - daňové subjekty při výkonu Vašich podnikatelských rozhodnutí, jejichž důsledky není možné vždy předem zaručeně předvídat. Tento komplex je souhrn veřejnoprávních vztahů, charakteristických asymetrií a nerovností kladenou ve Váš neprospěch. Nadřazenost orgánu veřejné [...]
1. Definice dočasné pracovní neschopnosti Dočasná pracovní neschopnost je osobní překážkou zaměstnance. Definice je upravena zákonem o nemocenském pojištění. Dočasnou pracovní neschopností se dle zákona rozumí stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci: vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i [...]
3. fáze dočasné pracovní neschopnosti Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti jsme probrali v předchozích článcích. Během prvních 14 kalendářních dní nemocenskou zaměstnanci nedostávají. Přísluší jim náhrada mzdy od zaměstnavatele. Pokud i nadále bude trvat DPN, nastupuje třetí časový úsek, kdy je poskytnuta dávka od Okresní správy sociálního zabezpečení. Dávka se vyplácí za kalendářní dny [...]
2. fáze dočasné pracovní neschopnosti Často se setkáváme se situací, že podnikatelé spoléhají na účetní systémy a mzdy svých zaměstnanců si zpracovávají sami. Důsledkem toho se dopouští nevědomky chybovosti. Dokonce jsme se setkali s tím, že ani účetní si nevěděla rady, jak vypočítat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Existují účetní programy, které tyto výpočty [...]
1. fáze dočasné pracovní neschopnosti Často se setkáváme se situací, že podnikatelé spoléhají na účetní systémy a mzdy svých zaměstnanců si zpracovávají sami. Důsledkem toho se dopouští nevědomky chybovosti. Dokonce jsme se setkali s tím, že ani účetní si nevěděla rady, jak vypočítat náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Existují účetní programy, které tyto výpočty neumí [...]
HPP neboli hlavní pracovní poměr Hlavní pracovní poměr obvykle vzniká podpisem pracovní smlouvy. Ta musí být vždy písemná a obsahovat tyto náležitosti: druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo, kde bude práci vykonávat (obec, závod, provozovna, dílna), den nástupu. V pracovní smlouvě lze nejpozději v den nástupu do práce sjednat zkušební dobu, která nesmí být delší [...]
