Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Daňová kontrola se provádí u daňového subjektu nebo na místě, kde je to vzhledem k účelu kontroly nejvhodnější. Správce daně předmět daňové kontroly prověřuje ve vymezeném rozsahu. Rozsah daňové kontroly lze v jejím průběhu upřesnit postupem pro její zahájení. Daňovou kontrolu lze provádět společně pro více daňových řízení týkajících se jednoho daňového subjektu. Správce daně může daňovou kontrolu zahájit i pro další daňová řízení rozšířením daňové kontroly probíhající k jinému daňovému řízení.

Zákon vyžaduje od kontrolovaného daňového subjektu na straně jedné i od správce daně na straně druhé součinnost nebytnou k provedené daňové kontroly. Zákon stanovuje povinnosti a práva daňového subjektu a jim odpovídající práva a povinnosti správce daně – povinnosti a práva daňového subjektu a pracovníků správce daně při daňové kontrole a místním šetření dle ustanovení zákona č. 280/2009 S., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů. U daňového subjektu samozřejmě povinnosti převažují nad právy, proto je vhodné, aby kontrolovaný subjekt měl svá práva na paměti a v případě potřeby je dokázal využít.

Některá základní práva daňového subjektu:

  • předkládat důkazní prostředky a navrhovat provedení důkazních prostředků, které nemá daňový subjekt sám k dispozici (§ 86 odst. 2 písm. b) DŘ),
  • vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně (§ 86 odst. 2 písm. c) DŘ),
  • být přítomen jednání s vlastními zaměstnanci, případně dalšími osobami, které jednají se správcem daně ve věci daňového řízení (§ 96 odst. 5 DŘ).

Není přípustné aby úřední osoby komunikovaly se zaměstnanci či jinými osobami v rámci daňového řízení, aniž by byl daňový subjekt o tomto jednání předem upozorněn.

Daňový subjekt má však mnohem více povinností při daňovém řízení, uvedeme si zde jen ty hlavní:

  • umožnit správci daně zahájit a provést daňovou kontrolu (§ 86 odst. 1 DŘ),
  • zapůjčit požadované doklady, případně další věci a to i mimo prostory daňového subjektu ( 82 DŘ),
  • poskytnout informace o vlastní firmě, vlastnictví majetku, bankovních účtech, skladových prostorech, oprávnění jednotlivých zaměstnanců, konkrétních obchodních případech apod. (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • předložit důkazní prostředky prokazující tvrzení daňového subjektu (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • umožnit jednání s kterýmkoliv zaměstnancem či jinou osobou vykonávající činnosti daňového subjektu (§ 86 odst. 3 DŘ),
  • poskytnout správci daně všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost (§ 82 odst. 1 DŘ).

Správce daně při kontrole vychází opět z daňového řádu. Mnoho možností může správce daně využívat prostřednictvím místního šetření, které slouží zejména k získávání důkazních prostředků. Mezi kompetence správce daně patří:

  • možnost vypůjčit si daňové doklady, různé písemnosti či další věci mimo sídlo daňového subjektu (§ 82 odst. 4 DŘ),
  • právo vstupovat na pozemky či do jiných prostor daňového subjektu ( 81 DŘ),
  • možnost přizvat si potřebnou osobu, např. znalce apod. (§ 80 odst. 2 DŘ),
  • pořizování obrazového a zvukového záznamu a to i bez souhlasu daňového subjektu, správce daně je pouze povinen o tomto předem uvědomit daňový subjekt ( 80 odst. 4 DŘ).

Veškeré výše uvedené možnosti by měl správce využívat v souladu s daňovým řádem, tedy především za dodržování jednotlivých zásad, které jsou uvedeny v daňovém řádu, např.:

  • zásada přiměřenosti
  • zásada vstřícnosti a slušnosti
  • zásada rychlosti
  • zásada hospodárnosti

Pokud se správce daně zdráhá uvěřit některému z tvrzení daňového subjektu při kontrole, lze navrhovat provedení dalších důkazních prostředků z pozice daňového subjektu. Příkladem může být například provedení svědecké výpovědi určité osoby, která by mohla objasnit dané skutečnosti, provedení znaleckého posudku, vyžádat si smlouvu či jinou písemnost od dodavatele/odběratele, prozkoumání vzorku dodaného daňovým subjektem správci daně apod.

Jak na svědky v rámci daňové kontroly?

Svědecká výpověď je vedle dokumentace jedním z nejčastějších a nejdůležitějších důkazních prostředků. Pokud správce daně neoprávněně odmítne svědka vyslechnout, může to mít za následek až nezákonnost platebních výměrů.

Správce daně je až na výjimky povinen výslech navrženého svědka provést. Výslech svědka je bezprostřední a těžko nahraditelný důkaz.

Svědecké výpovědi v daňovém řízení jsou důležité. Jejich neprovedení může vést ke zrušení celého rozhodnutí o stanovení daně. Svědecké výpovědi doporučujeme nepodcenit. Právě na nich ve sporných případech může záviset šance prokázat nárok na odpočet DPH či daňovou uznatelnost nákladů.

Detailní popis:

  • Povinností a práv daňového subjektu při daňové kontrole
  • Povinností a práv pracovníků správce daně při daňové kontrole
  • Povinnosti a práv daňového subjektu při místním šetření
  • Povinností a práv pracovníků správce daně pří místním šetření

naleznete na http://www.financnisprava.cz/cs/dane/danovy-system-cr/postup-v-danovem-rizeni/danova-kontrola

Zdroj: financnisprava.cz/

danovky.cz/

podnikatel.cz/