Noční můrou pro zaměstnavatele nebo jejich účetní jsou exekuce a insolvenční řízení týkající se jejich zaměstnanců. Bohužel se s tímto problémem dnes už setkáváme poměrně často a ve větších firmách jsou srážky ze mzdy takřka pravidlem.

Jakým způsobem se zaměstnavatel dozví, že jeho nový zaměstnanec je v exekuci nebo insolvenčním řízení? Důležité je, aby při nástupu do zaměstnání od zaměstnance požadovala účtárna zápočtový list, kde taková informace musí být uvedena. Některé firmy mají své interní formuláře, které pro účely vedení osobního spisu zaměstnance účtárna zakládá. Tento formulář obsahuje kolonku týkající se exekucí nebo insolvence. Jestliže totiž zaměstnavatel nezabaví při výplatě zaměstnanci zákonem stanovenou částku, je zaměstnavatel odpovědný za škodu způsobenou vůči věřiteli a nestržená pohledávka může být vymáhána po firmě. Další možností, jak může být zaměstnavatel informován o exekuci a insolvenčním řízení, je došlá žádost o provádění srážek přímo od exekutora nebo insolvenčního správce. Doporučuje se také, aby účetní oddělení nahlíželo do  Insolvenčního rejstříku, který je veřejně dostupný. Tak se chyby eliminují. Nikdy není na škodu do interních předpisů zavést pravidlo kontroly Insolvenčního rejstříku při nástupu nového zaměstnance, případně pravidelně s odstupem času do Insolvenčního rejstříku nahlížet.

Jaký je rozdíl mezi insolvencí a exekucí?

Exekuce – exekucí se uspokojí pohledávka jednoho věřitele. Exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů včetně zřizování exekutorského zástavního práva a řídí se Zákonem o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Exekuční příkaz nabývá právní moci doručením oprávněnému a povinnému.

Insolvence – cílem insolvence je uspořádat vztahy mezi dlužníkem a všemi věřiteli. Řídí se hlavně Insolvenčním zákonem. Insolvenční řízení blokuje provedení exekuce, ale i přes podaný insolvenční návrh je povinnost zaměstnavatele dále provádět srážky na základě exekuce. O insolvenci rozhoduje insolvenční soud, který jmenuje insolvenčního správce. Insolvenční řízení řeší úpadek konkurzem, reorganizací nebo oddlužením. V případě zaměstnanců se většinou jedná o osobní bankrot neboli oddlužení, které má jasně stanovená pravidla. Po samotném zahájení insolvenčního řízení se exekuční srážky stále provádějí, ale deponují se do rozhodnutí o insolvenčním řízení. Jestliže insolvenční řízení neproběhne, deponované částky se zašlou soudnímu exekutorovi. Naopak při úpadku je nutno se obrátit na insolvenčního správce a informovat se, jak naložit s deponovanými srážkami. Postup pro vyčíslení srážek u  insolvenčního řízení se řídí stejnými pravidly jako u přednostních pohledávek. Přednostní pohledávky jsou mimo jiné například pohledávky za výživné, daní a poplatků, nemocenské pojištění, důchodové a úrazové pojištění, sociální pojištění, atp.

Výpočet srážky je docela složitý, proto by měl být prováděný odbornou osobou – účetní nebo proškoleným zaměstnancem. Některé účetní programy také dokáží srážky ze mzdy kvalitně spočítat a evidovat.

 Výpočet nezabavitelného minima na jednoho každého zaměstnance může být odlišný:

Srážky se provádějí z čisté mzdy. Do čisté mzdy se nikdy nezapočítávají náhrady jako např. cestovní náhrady, náhrady za opotřebení soukromého vozidla a PHM apod. Naopak, jestliže zaměstnanec žádá o slevu na poplatníka, je tato sleva součástí čisté mzdy a je také zahrnutá do výpočtu srážek stejně jako přeplatek na dani vzniklý na základě ročního zúčtování daně z příjmů. Daňový bonus se do čisté mzdy nezapočítává na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci roku 2012.

Pojmy, které by měla účetní znát v souvislosti s výpočtem srážek:

  • Čistá mzda – jaká částka je předmětem srážek
  • Přednostní a nepřednostní pohledávka – jaké pohledávky spadají do které kategorie
  • Životní minimum na osobu – každý rok se částka aktualizuje, pro rok 2018 je to 3410 Kč
  • Normativní náklady na bydlení – každý rok se částka aktualizuje, pro rok 2018 je to 5928 Kč
  • Základní nezabavitelná částka (výpočtová základna) – počítá se ze součtu životního minima na osobu a normativních nákladů na bydlení

Nezabavitelné minimum na jednoho člověka musí zaměstnanci vždy zůstat a spočítá se jako součet:

2/3 základní nezabavitelné částky (v roce 2018 je to 6225,33 Kč)

a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků z

¼ základní nezabavitelné částky na každou osobu, kterou je povinen dlužník poskytovat výživné včetně manžela (v roce 2018 je to 1556,33 Kč na osobu)

Nezabavitelná částka dlužníka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi vyjádřených v celých korunách. Drobná částka (méně než 3 Kč) zůstane po zaokrouhlení povinnému. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka.

Dále se stanovuje, jaké pohledávky jsou zaměstnanci sráženy. Zda se jedná o přednostní či nepřednostní pohledávky.  Přitom platí, že:

  • První třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob.
  • Druhá třetina je určena jen k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se povinnému
  • Třetí třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z výše uvedeného plyne, že nezabavitelnou část mzdy tvoří:

  • základní nezabavitelná částka
  • případná částka vzniklá při zaokrouhlování zbytku čisté mzdy
  • třetí třetina zbytku čisté mzdy (v roce 2018 to bude nejvýše 3112)
  • není-li vůči povinnému uplatněná žádná přednostní pohledávka, druhá třetina zůstává také povinnému

Bez omezení se plně srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Jedná se o plně zabavitelnou částku. Jestliže je rozdíl čistého příjmu a nezabavitelné částky na osobu větší než 9338 Kč, je tento výsledek zabavitelný celý.

Příklad:

Vůči svobodné zaměstnankyni je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 160.000 Kč a její čistá mzda v lednu 2018 činí 18525 Kč.

  1. Stanovení nezabavitelné částky na osobu: 2/3 ze základní nezabavitelné částky neboli výpočtové základny 9338 Kč, což je 6225,33 Kč.
  2. Výpočet zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelné částky: 18525 – 6225,33 = 12299,67 Kč, po zaokrouhlení 12299 Kč.
  3. Rozdíl vzniklý při zaokrouhlení: 0,67 patří povinnému.
  4. Z výpočtové základy se stanoví třetiny: 9338 : 3 = 3112,66 Kč
    1. první třetina, tzn. 3112 Kč je určena na pohledávku nepřednostní
    2. druhá třetina, tzn. 3112 Kč je určena na pohledávku přednostní (taková pohl. není, proto též zůstane povinnému)
    3. třetí třetina zůstává vždy povinnému (včetně zaokrouhlení 9338-3112-3112=3114)
  5. Plně zabavitelná částka: 12299 – 9338 = 2961 Kč
  6. Srážka bude činit: 3112 + 2961 = 6073 Kč
  7. Celková nezabavitelná částka = 6225,33 + 3112 + 3114 + 0,67= 12452 Kč
  8. Kontrola: 6073 (srážka) + 12452 (nezabavitelná částka) = 18525 Kč (čistá mzda)

Zdroj:

http://urad.exekutorsky.cz/pro-povinne/pokyny-pro-zamestnavatele

 

 Ing. Jitka Kyliánová, 7. 5. 2018