V smyslu ustanovení Zákoníku práce zaměstnanci, který v kalendářním roce odpracuje alespoň 60 dní, vzniká nárok na dovolenou za příslušný kalendářní rok. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat většinou vcelku a do konce kalendářního roku.
V praxi se často stává, že zaměstnanec si nemůže vyčerpat celou dovolenou v příslušném kalendářním roce. Ustanovení § 113 Zákoníku práce umožňuje, aby si zaměstnanec mohl čerpat svoji řádnou dovolenou za kalendářní rok nejen do konce toho roku, ale i do konce následujícího kalendářního roku.
Účetní jednotky by měly vždy nejpozději k rozvahovému dni zjistit existenci nároku zaměstnanců na dovolenou a vyčíslit jeho hodnotu.
Pokud je výsledná hodnota nevýznamná (např. startupy s malým počtem zaměstnanců, malé účetní jednotky, tradiční závody s povinně vybíranou celozávodní dovolenou, podnikání s vlivem sezónního čerpání dovolené před koncem účetního období apod.), může být uvažováno o nevykázání tohoto závazku. V ostatních případech je třeba závazek z nároku na nevyčerpanou dovolenou bezpochyby vykázat.
Nárok zaměstnanců na nevyčerpanou dovolenou, u kterého je k rozvahovému dni jisté, že bude proplacen, tj. nároky zaměstnanců, u kterých bude končit pracovní poměr, odchází na mateřskou, do důchodu apod., se vykáží v položkách Dohadné účty pasivní. U těchto nároků není ještě známa jeho přesná výše a zpravidla nejsou ani připraveny všechny potřebné podklady, nicméně závazek zaměstnavatele existuje a jsou naplněny požadavky kladené na tuto kategorii jak Zákonem o účetnictví (§26), tak Vyhláškou (§17, resp. §18) a zněním Standardu č. 017.
Novela §26 Zákona o účetnictví pomohla dořešit vykázání zbývající části nároků „pokračujících“ zaměstnanců na nevyčerpanou dovolenou. Nárok zaměstnance na nevyčerpanou dovolenou představující existující závazek zaměstnavatele, který vznikl v běžném období a bude uspokojen někdy v budoucnosti, má atributy požadované pro vykazování rezerv. Povaha závazku je jasně definována, k rozvahovému dni je jisté, že vzniknou náklady na nevyčerpanou dovolenou, ale není jistá jejich výše. Pokládáme za správné tento závazek vykázat jako rezervu, a to bez ohledu na to, zda v budoucnu bude zaměstnancům poskytnuta možnost čerpání dovolené s náhradou mzdy, nebo bude nárok proplacen v případě ukončení pracovního poměru, odchodu na mateřskou dovolenou apod..
Zdroj: dreport.cz/