Evidence docházky není ze zákona povinná a je většinou odlišná od evidence pracovní doby. Evidence docházky pouze označuje, jakou dobu se zaměstnanec zdržuje na pracovišti (nikoliv že přímo pracuje). V praxi je běžné, že evidence docházky slouží jako podklad pro vedení evidence pracovní doby.
Evidence pracovní doby je povinná, ale forma evidence není zákoníkem práce nijak stanovena. Záleží výhradně na rozhodnutí zaměstnavatele, jaký způsob evidence zvolí. Může se jednat o jakýkoliv způsob, podmínkou je pouze to, aby byl dostatečně průkazný a přehledný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval celou stanovenou pracovní dobu, zda a v jakém rozsahu pracoval přesčas atd. Evidují se i hodiny pracovní pohotovosti, jež zaměstnanec držel, ale k výkonu práce nedošlo. Dle ustanovení § 96 zákoníku práce musí zaměstnavatelé evidovat u jednotlivých zaměstnanců odpracované směny, práci přesčas, noční práce a dobu držení pracovní pohotovosti. Odpracované hodiny musí být evidovány s vyznačením začátku a konce. Práce přesčas se eviduje i v případě, že za ni bylo poskytnuto náhradní volno, i v případě, že je práce přesčas již dle pracovní smlouvy zahrnuta ve mzdě.
Důvodem povinnosti evidovat pracovní dobu zaměstnanců je posouzení nároku na příplatky (za noční práci, za práci v sobotu, v neděli a ve státní svátek) a kontrola, zda zaměstnavatel poskytuje minimální odpočinek mezi jednotlivými směnami, přestávky na jídlo a oddech atd.
Ovšem je třeba zvolit takovou formu evidence, kterou bude možné na základě kontrolního orgánu, především inspektorátu práce, prokazatelně doložit. Evidence slouží jako podklad pro zpracování mezd. Zaměstnavatel rovněž musí zaměstnanci na jeho žádost umožnit nahlédnutí do evidence a do jeho účtu mzdy a pořídit si z nich výpisy či kopie. A to na náklady zaměstnavatele.
Zaměstnavateli, který evidenci pracovní doby nevede, může inspekce práce uložit sankci až do výše 400.000,– Kč.
Přestože to zákoník práce výslovně neuvádí, doporučujeme zaměstnavatelům evidovat také čerpání povinných přestávek na jídlo a oddech, aby z evidence bylo zřejmé, že byla dodržena povinná doba odpočinku mezi jednotlivými směnami. Doporučujeme také uvádět, zda je odpracovaná práce přesčas dohodnutá nebo nařízená s ohledem na to, že v rámci kalendářního roku může zaměstnavatel nařídit maximálně 150 hodin práce přesčas, nad rámec tohoto musí být práce přesčas se zaměstnancem dohodnuta.
V praxi se stává, že zaměstnavatelé namísto pracovní doby často evidují pouze přítomnost zaměstnance na pracovišti. Tuto evidenci může použít zaměstnavatel jako pomocný prostředek, nenahrazuje však evidenci pracovní doby dle zákoníku práce.
Evidence pracovní doby slouží jako podklad pro zpracování mezd, proto musí být po zákonem stanovenou dobu archivována (tedy po dobu minimálně 10 let).
Zdroj: podnikatel.cz/
prazskypatriot.cz/