Nemocenské dávky se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že váš započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Aby nedocházelo ke snižování denního vyměřovacího základu, a tedy nemocenských dávek, jsou některé dny pro zápočet do rozhodného období vyloučeny – nepočítají se např. dny čerpání neplaceného volna, právě doba čerpání nemocenských dávek atp..
Pro účely výpočtu výše nemocenských dávek se vám nepočítá celý výdělek, ale jenom jeho určitá část – zmenšuje se prostřednictvím tzv. redukčních hranic.:
- redukční hranice v roce 2019 je 1 090 Kč, v roce 2020 to bude 1 162 Kč,
- redukční hranice v roce 2019 činí 1 635 Kč, v roce 2020 to bude 1 742 Kč,
- redukční hranice v roce 2019 představuje 3 270 Kč a v roce 2020 bude činit 3 484 Kč.
Redukce denního vyměřovacího základu se provede tak, že se započte:
- do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
- z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
- z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %,
- k části nad 3. redukční hranici se nepřihlédne.
Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti nedostáváte nemocenské od státu, ale náhradu mzdy od zaměstnavatele.
Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a počítá se z průměrného hodinového výdělku za kalendářní čtvrtletí předcházející čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa.
I tento průměrný hodinový výdělek za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém jste byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo vám byla nařízena karanténa, se pro účely stanovení výše náhrady mzdy nebo platu či odměny nezapočítává celý, nýbrž se upravuje podle příslušných hodinových redukčních hranic. Ty se získají tak, že se redukční hranice (denního vyměřovacího základu) pro výpočet nemocenského násobí koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléře směrem nahoru (koeficient 0,175 vyjadřuje poměr kalendářních dnů a obvyklých pracovních dnů v týdnu, tedy 7 : 5 dále dělený standardním počtem pracovních hodin ve směně, tedy osmi (tj. 7 : 5 : 8)).
Z toho vyplývají tyto redukční hranice pro náhradu mzdy v roce 2020:
- první redukční hranice = 203,35 Kč (0,175 x 1 162 Kč),
- druhá redukční hranice = 304,85 Kč (0,175 x 1 742 Kč),
- třetí redukční hranice = 609,70 Kč(0,175 x 3 484 Kč).
Dalšími dávkami nemocenského pojištění – jež se poskytují rovněž za kalendářní dny a stanoví se rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci – jsou to:
- peněžitá pomoc v mateřství – mateřská, její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu,
- ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni vašeho převedení na jinou práci a průměrem vašich započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení,
- dávka otcovské poporodní péče – otcovská, vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu,
- dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základu.
Zdroj: mesec.cz/