Většina tuzemských bankovních domů na svých stránkách hrdě uvádí, že platby jejich kartou v zahraničí (ať už kreditní, či debetní) jsou zcela zdarma. Pravda to je nicméně jen částečná. Samotná platba totiž zdarma skutečně být může, v důsledku měnové konverze si ale zákazník nakonec přeci jen něco připlatí.
A podobné to je i v případě výběru peněz z bankomatu přímo na místě. Přirážky za tuto volbu může mít každá banka nastavené trochu jinak. Někdy se vše odvíjí čistě od aktuální výše měnového kurzu a jednorázového poplatku, jinde je potřeba k těmto položkám připočítat ještě přirážku odvíjející se od hodnoty převáděné částky.
A co teprve služba Dynamic Currency Conversion (dále jen „DCC“) – určuje typ konverze měny při výběru v bankomatu nebo platbě kartou – na první pohled se jedná o poměrně chytré řešení, které může spotřebitelům usnadnit rozhodování o způsobu platby, respektive výběru z bankomatu při jejich cestách v zahraničí, opak je pravdou. Tzv. dynamická konverze spočívá v okamžitém převodu účtované částky na měnu, ve které je veden bankovní účet klienta. DCC tak nabízí úhradu transakce přímo v českých korunách, nikoliv v měně dané země. Ačkoli se služba jeví na první pohled výhodně, neboť zákazník ihned ví, kolik po přepočtu zaplatí, směnný kurz je ve většině případů méně výhodný než následná konverze provedená bankou klienta. Problém je nicméně v tom, že kurz takto převedené částky je určen samotným provozovatelem terminálu a bývá zpravidla o poznání horší, než kdyby zvolil možnost platit v místní měně.
V případě platby nebo výběru z bankomatu v zahraničí je tak z pohledu zákazníka většinou lepší nechat si transakci vyúčtovat v místní měně a využití služby DSS, kterou nabízí terminál, odmítnout.
Na problém zareagovala Evropská unie, která v březnu přijala nové evropské nařízení. Od dubna 2020 tak budou bankomaty muset zákazníkovi ukázat nejen kurz, kterým se provádí přepočet, ale i odchylku od středového kurzu Evropské centrální banky a některé další informace. Tím se posílí informovanost zákazníků a zvýší se transparentnost transakcí.
Zatímco trend posledních let hovoří zcela jasně, rozseknout dilema, zda v zahraničí platit kartou, či hotově tak úplně jednoduché není. Obě varianty mají svá úskalí.
Většina expertů se shoduje v tom, že platba hotovostí se v současné době pomalu, ale jistě začíná stávat přežitkem. Což ostatně svým chováním potvrzují i samotní spotřebitelé. Peníze navíc nelze jen tak pojistit, zatímco při ztrátě karty je možné zavolat do své banky, a kartu nechat v podstatě ihned zablokovat.
Nakonec ale vždy záleží na tom, kolik se člověk v zahraničí chystá utratit. Bude-li tato suma malá, rozdíly budou zanedbatelné, v případě vyšší částky je potřeba se nejprve seznámit s poplatkovou politikou své banky a oběma druhy kurzů, tedy jak devizovým, tak valutovým.
Zdroj: portal.pohoda.cz/
euro.cz/